6. KOJENÍ A EKOLOGIE

Mateřské mléko je jednou z mála potravin, která je vyrobena a ke „spotřebiteli“, tedy k miminku, dodána bez jakéhokoli znečištění životního prostředí. Navíc jde o opravdu obnovitelný zdroj Proč je mateřské mléko ekologické a o umělém mléce to říct nemůžeme?

  • Při výrobě umělého kojeneckého mléka, lahviček, dudlíků na lahvičky a dalších pomůcek potřebných pro výživu nekojeného dítěte se spotřebovávají jak energie, tak suroviny (papír, plasty, sklo aj.). Další energie nebo chemické látky je potřeba pro sterilizaci těchto pomůcek, event. i vody.
  • Kojení nezatěžuje životní prostředí dopravou, protože kde maminka mateřské mléko vytvoří, tam ho také dítě vypije.
  • Obaly nutné pro transport a skladování umělého mléka jsou problémem pro životní prostředí jak při jejich výrobě, tak při likvidaci.
  • Mateřské mléko maminka vytváří v množství, které miminko potřebuje. Už tím brání plýtvání.
  • Výroba umělého mléka samozřejmě vyžaduje chovu skotu. Zalesněné plochy musí na velkých plochách ustoupit pastvinám a toto odlesňování vede např. k erozi půdy. Navíc chov skotu zvyšuje produkci plynů způsobujících skleníkový efekt.

V České republice je více než 20 let pravidelně kontrolován obsah chemických látek (např. DDT) v mateřském mléce. Díky tomuto sledování (monitoringu) víme, že obsah DDT, ale třeba i polychlorovaných bifenylů v mateřském mléce je pod zdravotními limity a posledních 20 let ještě klesá. Je ironií, že pokud se maminka rozhodne nekojit z obavy o obsah chemických látek v mateřském mléce, přispívá tímto svým nevynuceným rozhodnutím ke všem ekologickým problémům, které s výrobou umělého mléka souvisí.

Přejeme Vám pěkný den, ať jste zdraví a spoKOJENÍ.

Státní zdravotní ústav

Stáhnout článek v PDF